Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Vůně chodeb

15. prosince 2015 v 22:52 |  Nový Ignitus
Planeta před nimi zabírala skoro celou promítací stěnu. Pomalu se otáčela v žlutém světle slunce v pozadí. Hnědošedá barva byla přerušovaná malými bílými šmouhami oblačnosti. Drobné asteroidy tvořily prstenec. Vystupovala z něj dvě větší tělesa.


"Jsou jako drahokamy zasazené v náramku." Řekl Dany, jeho hlas zněl nadšeně.
Nebo jako hřeby v ostnatém drátu, pomyslela si Ree. Představovala si Nový Ignitus jinak. Pro něco tak obyčejného, spíše nevzhledného až ošklivého se jí zdál tak vznešený název nevhodný. Nikdy nechápala, proč lidé z planet mají slabost pro přírodní satelity svých domovů. Přiznávaly jim až absurdně magické schopnosti i když to většinou byly jen neživé místa vhodné maximálně pro přestupní stanice.
"Teď nevypadá nic moc." Pokračoval Dany vážněji. "Po terraformaci bude zelená a modrá. S parky, městy…"
Odmlčel se. Znělo to jako z reklamy. Jako jedna z řečí Xaela.
"Jen jsem si říkal, že by to bylo dobré místo pro rodinu."
Ree se zprudka překvapením nadechla. Její uzdravená bionická plíce nebyla ještě na náhlý nápor připravená a Ree se rozkašlala. Když ji Dany pozval, bála se, že se chce rozejít, kvůli jejímu zdravotnímu stavu. Zatím se toho mezi nimi mnoho nestalo. Vídali se často, povídali si, Dany ji učil, bavili se. Nemohla se rozhodnout, jestli je nesmělý, nebo jen vztah nechtěl uspěchat, protože mu na ní záleželo. Jí to vyhovovalo, před nimi byla dlouhá a tak si mohla užívat milé společnosti až do jejího konce. Čekala řeči o tom, že ji stále bude učit, ale už se nebudou moct tolik vídat, nebo jiné jalové řeči. A on mluví o rodině. Vždy ji chtěla mít.
"Chtěl bych se ti omluvit, to kvůli mně jsi měla problémy."
"Nevěděl jsi to." Vzala ho za ruku a usmála se.
"Mám pocit, že vše dělám špatně. Studoval jsem tak dlouho a teď zjišťuji, že kdejaký mladý kluk toho ví víc, než já."
"Vždyť jsi mě toho tolik naučil." Zavrtěla hlavou. "Ještě pár měsíců a budu připravená na testy."
"A přesto udělám tak pitomou chybu. Ty bys ji neudělala, věděla by sis rady."
"Na lodi je to jiné. Ten, kdo letí poprvé, udělá vždy nějakou chybu. "
Začala jej utěšovat a nakonec si vyprávěli o svém dětství. Jeho slova o rodině nechala bez odpovědi. Na vše bude ještě čas. Doufala, že jej cestování zaujme natolik, že bude chtít zůstat na lodi. Nedovedla by si představit život na planetě. Děsila ji představa zůstat někde po zbytek života. Zvládlo by to vůbec její tělo zvyklé jen na cesty?
---
Paťa si prohlížela rostliny z Galilea.
"Příroda je tam super. Přesně na takovéplanetě bych chtěla žít. Nechápu, že to tam tvá máma opustila."
Anna se dívala Patricii přes rameno. Slíbila, že nebude s nikým mluvit o lodi. Musela se však alespoň s něčím svěřit. Mluvila tedy o tom, odkud máma pocházela. I ona chtěla zjistit, co je to za místo. Zvláštní, vždy si myslela, že máma patří k lidem, co se narodili a žili na lodích.
"Planeta je rozdělená na soběstačné farmy." Pozdvihla Paťa obočí. "To je jak samostatný svět. Jako loď."
"Asi jsem po ní. Chci poznávat jiné světy."
"Jo, to říká mnoho lidí od nás. Já se nějak vymkla."
Obě se nahlas rozesmály.
---
Jakob seděl u jednoho z krajních stolů a pozoroval strávníky, jak si pochutnávají na jeho zákuscích. Do vzduchu jídelny přidal vůni, které říkal svěží palouk. Dřevo, voda, špetka skořice, to byl jeho recept na spokojené jedlíky.
Lidé vůně podceňovali. Uměly proniknout lidem do podvědomí. Přivolat dobré i špatné vzpomínky, vyvolat emoce. Nebo i fyziologické pochody, jako pobudit chuť v tomto případě.
I přes pár incidentů na palubě byla pohoda.
Až příliš velká pohoda, bude muset něco s tím udělat.
---
Nýtek si vysypal do dlaně obsah nádoby. Byl v něm substrát, který vzal Patricii z květináče. Už tehdy, když přišel na tajný experiment dívek jej zemina, podobná drobným kamínkům zaujala. Musel je nechat zanalyzovat.
Dostat se k přístroji nebylo jednoduché. Jeden byl na ošetřovně. Nakonec se rozhodl požádat Lee.
"V technické místnosti?" Zeptala se a prohlížela si hrst kamínků vysypanou do misky.
"No právě, nevím, co je to zač. Nejspíš nejsou nebezpečné. Možná je tam zapomněli stavitelé, nebo údržba."
Neřekl jí, že pochází z Ignitu, ani že je vzal z květináče dívkám. Chtěl vše zlehčit, aby si jeho žádost nepamatovala, nebo o ní alespoň nikomu neříkala.
Lee vypadala nervózně. Když Nýtek přišel, byla na odchodu a jeho žádost ji zdržovala. Ree vypadala rozrušeně, když ji o schůzku požádala.
"Umíš si to sám zanalyzovat?" Zeptala se opatrně a znovu se podívala do misky. "Mám schůzku se sestrou. Nechci to rušit kvůli…"
"Kvůli nějakému smetí." Usmál se na ni. "Umím. Můžeš jít."
---
Vili procházel lodí každý týden. Navštívil všechny místnosti, kromě kajut, snažil se prohodit pár slov na každém oddělení. Po nedávných událostech všude vládkl klid. Posádka se usadila, lidé získali pravidelnost ve svých zvycích. Všude byla cítit spokojenost.
Na chodbě před strojovnou potkal skupinku lidí. Povídali si a smáli se.
"Pražené oříšky." Začichal Boby.
"Já tu cítím koření." Řekla Karla a sundala poklop z malého jídelního vozíku. Byly na něm sladkosti a nápoje.
Boby přičichl ke sladkostem. "Perníkové." Řekl a vzal si jednu ze sušenek. Ostatní se shlukli kolem vozíku a začali ochutnávat.
Někdo pustil hudbu a z něčeho, co nejprve vypadalo jako náhodné seskupení lidí, začal být večírek.
Vili si vzal sušenku z vozíku. Chvíli přemýšlel, že zůstane.
"Nejsou od Jakoba, ale jsou dobré i zdravé. Recept chěl i ten Ignitský patlal." Ušklíbla se Karla.
Musel se usmát. Byly opravdu výborné. Ale Karlina slova mu připomněla, že už dlouho nebyl v Ignitské části lodi. Vůbec se mu tam nechtělo. Začichal tak, jako Boby. Ano chodby lodi mu voněli domovem. Vzdychl. Raději dokončí obhlídku lodi.
Pozdravil všechny a šel dál do hydroponické zahrady.
Tam se máma Patricie rozpovídala o budoucnosti svých dětí. Mladší hoch projevoval technické nadání. Starší dívka, Patricie, bude ke konci cesty připravená na zkoušky z hydroponického pěstování plodin. Chtěla si přidat i další předměty.
"Strašně ji zajímají ekosystémy na planetách." Povzdychla si. "Na lodi ji to na nic nebude. Kdyby ji někdo přesvědčil, že se má věnovat něčemu užitečnému, bylo by to fajn."
Vilimu připadaly planetární ekosystémy užitečné. Od Anny věděl o Patině přání žít na planetě. Jakkoli to mohlo jejím rodičům připadal podivné, myslel si, že své přání nakonec uskuteční.
"Já bych ji nechal. I to se na dálkových plavbách může hodit. Často letí pasažéři k planetám s unikátním ekosystémem. Pohled dalšího odborníka se vždy hodí."
Paťina máma něco jen zabručela, ale nakonec přikývla.
---
V igniťanské části lodi byla nálada jiná. Lidem zvyklým na planetu začínal citelně chybět otevřený prostor.
Na chodbách, které voněly sterilitou potkal jen málo lidí. Xaela našel ve své kajutě. Vypadal smutný a vyčerpaný.
"Psychologové a lékaři Ignitu vše zvládají." Oznámil Vilimu sklesle.
"Jistě." Přikývl Vili. "Měli by jste se trochu bavit. Neupínat se jen na to, až přiletíme do cíle. Musíte do té doby taky žít."
Připadalo mu, že říká nesmysli. Na Ignitu neviděl nikoho bavit se. Jejich zábavou byla věda a disciplína.
"Připravujeme se na život na Novém Ignitu." Řekl hrdě Xael. "Pokračujeme ve výzkumech, děláme simulace terraformace."
Vili si v duchu vzdychl. Reálně prostředí planety se nedalo nikdy přesně nasimulovat. Stela, napadlo ho. Třeba pro ně najde projekt, který by je vtáhl do života lodi.
---
Kámen položila pod polštář. Lehla si a zavřela oči.
Nemohla dlouho usnout. Ruka jí nakonec v polospánku sklouzla pod polštář a dotkla se kamene.
Měla sen, že prochází lodí, zastavuje se u myšlenek lidí, které zná.
První byla Patricie. Jednoduchý sen o planetě plné zeleně, širých pláních a stromech rostoucích do výšek. Cítila s ní touhu po volném prostoru.
S Jakobem dostala chuť na něco pikantního. Může si někdo představovat chutě tak intenzivně. Sbíhaly se jí sliny.
Když poznala myšlenky Stely, hned se stáhla. Nechtěla vědět, jestli myslí na jeho tátu. Přesto některé z jejích pocitů zachytila. Zklamání, že nepokročila ve svém výzkumu, rozčarování z práce pro Xaela.
Xaelovy myšlenky byly zamotané, plné starostí. Byl tam i strach, že neuspějí. Jeho jistota a samolibost byla ta tam.
Už nevnímala jen pocity, bylo to více, než posledně. Opravdové myšlenky lidí.
Zavrtěla se, když pocítila další mysl. Bránila se a najednou byla v další mysli. Nechtěla vědět, čí ty myšlenky jsou. Třeba se i teď ubrání. Úsilím ze spánku vykřikla.
Vše se jen zrychlilo. Čím víc se bránila, tím rychleji se střídaly v její hlavě mysli lidí z lodi. Bylo to šílené. Horší jak noční můra ve které se vše točí a ona se snaží z příšerného kolotoče utéct, ale nemůže se hnout.
Hledala pevný bod, o který by se mohla opřít.
Našla jej v hlase, který do víru pocitů, cizích myšlenek nepatřil. Jeho klid jej odvedl od myšlenek druhých.
---
"Myslí to dobře." Povzdechla si Ree. Sestry si vždy povídaly o svých trápeních, láskách. Lee se Dany moc nelíbil, ale nechala si to pro sebe. Nikdy nevěřila lidem, kteří necestovali celý život a mužům obzvlášť. Dany jí připadal jako rozmazlený frajírek, který dostal vše a nevážil si toho. Že to s Ree myslel vážně ji překvapilo.
"Musíš mu to říct, čím dřív, tím líp. Ať má čas o tom přemýšlet."
"Já si zas říkám, že počkám na konec cesty. Je to dlouhá doba."
"To si celá ty. Bude to brát jako zradu."
"Možná, kdyby to nebyli Igniťané…"
Lee zakoulela očima. "Jo, tihle jsou obzvlášť divní, ale divní by byli i jiní. Znám tě, nevydržela bys mezi nimi ani den."
Ree se usmála. "A co ty? Něco nového?"
"Na chodbě začíná večírek."
"Večírak na chodbách?" Byla to celá Lee. Když se mělo mluvit o ní, zamluvila to.
"Potkala jsem Bobyho, prý hledají poklad. Jdeme taky?"
Obě se zasmály a vyrazily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karfigolka Karfigolka | E-mail | Web | 20. června 2016 v 9:18 | Reagovat

Na správné chodbě by se měly objevit i věšáky :-) http://www.ankahb.cz/vesaky-katskup200.php Nabídka je dnes velmi pestrá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama