Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Hra

1. května 2014 v 9:17 |  Povídky
Podívala se na hodinky. Bylo půl hodiny po té, co chtěla odejít. Zamrzelo jí to, ale už se nic nedalo dělat. Přijela by pozdě, i kdyby se dala hned na cestu. Vždyť se dcera dostane z nádraží sama, už je velká. A ona bude mít ještě půl hodinku pro sebe.
Možná by měla alespoň trochu uklidit. Místo toho však znovu stiskla tlačítko na počítači a zabrala se do hry.
Občas ji napadlo, že je na hrách závislá. Tolik času, co u nich stráví. Ale ne, vždyť po celodenním stresu potřebuje trochu uvolnění. Jen si vyčistit hlavu a nemyslet na starosti. A ostatně, když byli na dovolené, celých čtrnáct dní na počítače nepomyslela. Mohla by s tím skončit hned teď. Ale co pak? Zbylo by jí jen nudné uklízení, televize, ve které nic není. Přece nepije, nebere drogy ani nestrká poslední peníze z výplaty do automatů. Je to jen neškodná hra.


A opravdu dobrá hra. Vše v ní vypadá tak reálně. Bylo to jako žít nezávislý život. Mohla dělat to, na co si v reálném životě netroufala. Zrovna dnes se dostala do další úrovně. Její postava teď byla na dosah truhlici štěstí. Nemohla se dočkat, až ji získá. Už ji několikrát skoro měla, ale úkoly k jejímu dosažení byly opravdu obtížné. Musela se na ně plně soustředit.
Dcera dojela z nádraží v pořádku. Vyprávěla o škole o kamarádkách. Poslouchala ji na půl ucha a přikyvovala. Myslí se jí honil úkol ze hry. Co udělala minule špatně? Potom začaly uklízet. Možná bylo dobře, že s tím počkala. Dcera jí vydatně pomáhala. Něco říkala o návštěvě, kterou pozvala.
Manžel jen snědl večeři a zamručel něco o fotbale. Nezlobila se, jak tak přemýšlela, přišla na to jak se dostat přes nesnadný úkol k truhlici.
Zabrala se do hry. Prsty jí hbitě běhaly po klávesnici, zastavily se jen na chvíli, kdy přemýšlela jak dál. Už měla truhlici před sebou, jen si ji vzít.
Najednou se zobrazil varovný signál a truhlice zmizela v mlze.
Zuřila, jak se to mohlo stát? Vždyť všechny úkoly splnila. Tolik úsilí ji to stálo… A pak pochopila. Honila se za truhlicí a nevěnovala se své virtuální rodině a jejím potřebám. Nechala svou postavu plně pohltit honbou za truhlicí, že ostatní vlastnosti a výhody, které si budovala hodiny svou hrou, všechny ty fantastické věci, které nemohla mít reálně i ty obyčejné, samozřejmé i ve skutečném životě chátraly jejím nezájmem až k vyčerpání a rozkladu.
Její postava už nebyla vyzněná ideální žena, kterou toužila být, ale jen troska honící se za přeludem.
Blesklo jí hlavou, jestli tou troskou není i ve skutečnosti. Vždyť v poslední době jen hrála, nevěděla ani koho si dcera pozvala, a se svým mužem, se kterým tak ráda sedávala u sklenice vína a povídali si, prohodila za poslední týdny jen pár slov.
Vypla počítač a zmateně se podívala kolem po prázdném bytě. Třeba ještě není pozdě.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsou různé formy závislostí. Na životě, na mládí, na chování nás i druhých.
Můžeme být závislí na prostředí, na ostatních lidech, nebo naopak usilovat
o to aby lidé kolem byli závislí na nás.

Něco z tohoto se skrývá v těchto povídkách:

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 1. května 2014 v 9:59 | Reagovat

Pro virtuální svět někdy zapomínáme skutečně žít. Raději se obleču a jdu ven, abych nedopadla jako ta žena z povídky.:-)

2 Katerííína Katerííína | Web | 1. května 2014 v 14:23 | Reagovat

je to zajímavý

3 Regi Regi | E-mail | Web | 3. května 2014 v 6:38 | Reagovat

Virtualita je stejně jako spousta jiných věcí dobrý sluha, ale špatný pán... Díky za čtivě podané připomenutí.

4 domovina domovina | Web | 3. května 2014 v 7:02 | Reagovat

[1]: Dobrý nápad. Mám pocit, že u počítače trávím víc času, než je zdrávo...

[2]: :)

[3]: Děkuji, jsem ráda, že se líbilo.

5 valin valin | Web | 3. května 2014 v 12:40 | Reagovat

Virtuální svět je pro mnohé jakýsi únik, na kterém se může velice snadno stát závislým. Pro dnešní mladé generace je tohle nebezpečí ještě větší, než pro ty, kteří ještě vyrůstali bez této technické vymoženosti...

6 Monika Monika | Web | 4. května 2014 v 14:19 | Reagovat

Jsou lidé kteří mají sklony k závislosti  a lidé kteří ne. Ti první se závislými stanou, at na počítači, telenovelách, automatech... a ti druzí ne.

7 Radka Radka | E-mail | Web | 4. května 2014 v 21:42 | Reagovat

Honit se za přeludem je nebezpečné. Ale na to spousta lidí přijde pozdě.
Přesně jsi to vystihla, z lidí se stávají trosky. Bohužel.

8 Bev Bev | E-mail | Web | 15. května 2014 v 6:48 | Reagovat

Taky si myslím, že někteří jsou k závislosti náchylnější než jiní. Moc hezky jsi to napsala. :)

9 BVV BVV | Web | 17. května 2014 v 14:58 | Reagovat

Zkrátka a dobře, vždy je důležité řídit se pravidlem všeho s mírou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama