Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Červenec 2013

Data

31. července 2013 v 23:05 Povídky
Malý hotýlek na okraji průmyslové části města ji příjemně překvapil. Pokoj byl vybaven levným zastaralým nábytkem s ošklivými olivově zelenými tapetami. Vlezla se tu jen postel noční stolek a malé křeslo.

Co však ocenila, byla teplá voda v koupelně a pohodlná matrace v posteli. Fungovala i lampička u postele. Co víc by si mohla v takovém zapadákově přát? Ostatně bude tu jen jednu noc. Nanejvýše dvě. Instalace programu a jeho nastavení vyžadovaly spolupráci zákazníka. Dostat z některých lidí, co potřebují, nebylo vždy snadné.

Rozhodnutí

28. července 2013 v 19:05 Vyhnání

Monika seděla na útesu a dívala se na vlny rozbíjející se o skálu. V dálce plula ke břehu rybářská loď. Zarudlé zapadající slunce se prodírala plachtami.

Milovala pohled na moře a také místo, kde seděla. Bylo to její soukromé místo, kam chodila, když si potřebovala odpočinout od lidí. Objevila jej, když s Davidem do Nových začátků přijeli. Jednou si potřebovala pročistit hlavu a si prodloužila trasu na běhání. Od té doby běhala až sem.


Pro, proti, co o nich vím?

28. července 2013 v 19:03 Ze života, fotky, kresby

Vrátila jsem se z dovolené. Na téma týdne píšu na poslední chvíli a tak tentokrát povídka nebude.

S pro-ana blogy jsem se setkala, až když jsem začala blogovat. Do té doby jsem netušila, že něco takového existuje.

Nebudu předstírat, že je chápu. Znám pocit, kdy je člověk v takovém stresu, že nic necítí. Potom se upíná ke všemu, co mu přináší alespoň trochu uspokojení. Setrváme u toho, i když nás to ničí. Někde v nitru víme, že je to špatné. Vnímáme varovná slova lidí kolem, ale jejich pravý význam zůstane někde napůl cesty. Náš mozek jej převrátí. Máme pocit, že se ty slova netýkají nás, nebo dotyčný závidí, že my něco dokážeme a on ne. Chce nám brát to, o čem si myslíme, že nás drží nad vodou.

Původ

17. července 2013 v 23:25 Povídky
Byl na světě tak dlouho a přesto neznal tajemství svého zrození.

Zrození, nebo vzniku? V tomto vesmíru neexistovala bytost srovnatelná s ním. Věděl to, protože vesmír byl jeho součástí, tak jako on byl součástí vesmíru. Byl definován jeho rozpínáním i jeho strukturou.

Vyjednávání

17. července 2013 v 0:22 Vyhnání

"Lidstvo překonalo další milník. Otevřely se nám dveře do celé galaxie. Přikročili jsme k další úrovni svobody. Nejsme již vázáni na naši starou Zemi, kolébku lidství."

Oslavné projevy v televizi pokračovaly. Alexa ztišila zvuk a zamyslela se. Věděla dost. Oslavné fráze nepotřebovala poslouchat.

Rostou

15. července 2013 v 7:01 Ze života, fotky, kresby
Čech není čechem, když nemá chalupu. A nebo alespoň nehoubaří.
I já se hrdě hlásím k tomuto tradičnímu sportu. Lozím v mechu a kapradí.
Nechám se odírat větvemi, abych v trávě spatřila něco hnědého splývajícího
s okolím.

Nedotknutelní

13. července 2013 v 0:57 Povídky

Otravná nuda, stejná každý druhý den. Cesta do továrny, nezáživná práce, cesta zpět. Skoro celý den ztracený. Šest hodin dohlížení na chod automatického procesu. Ještě týden a budu mít za sebou dvouměsíční pracovní cyklus. Těšila jsem se na měsíc volna. Zívla jsem a zadívala se oknem tramvaje. Všude jen otrávené tváře, lidé spěchající do práce, tak jako já. V této části města nikdo jiný nebyl. Vlastně ne, ještě jsem na ulici uviděla několik nedotknutelných. Pomalu se pohybovali městem. Jejich zlatavé hávy vály v mírném ranním vánku.

Prolínání 2

11. července 2013 v 21:39 Ze života, fotky, kresby
Tak jako civilizace prolíná do přírody, tak i přířoda přichází k našim příbytkům.
Je otázkou, kdo je tu doma. Ale pravdou je, že ježek byl po vyrušení ze spánku nevrlý a prchal přede mnou.
Jak by bylo mě, kdyby mě o půlnoci vyhnali z postele?

Prolínání

11. července 2013 v 7:14 Ze života, fotky, kresby
Každý si občas vyrazí do přírody. Přestíráme, že se touláme v divoké přírodě.

Poslední experiment

10. července 2013 v 0:01 Povídky
Oddechl si, když návštěva odešla. Sesul se unaveně do ušáku se sklenicí vína a jen tak seděl. Bylo toho na něj moc. Vnuk se ženou a dětmi tu dlouho nebyli. Zavzpomínal, kdy to bylo naposledy. Půl roku? Nebo to bylo déle?