Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Květen 2013

Sklizeň

31. května 2013 v 0:33 Povídky

Věděla o chřestu vše. Jak při pravit půdu, aby rostliny obsahovaly co nejvíce vitamínů a chuť byla vyvážená. Mohla odcitovat, co dělat, když prší málo, nebo naopak, když prší mnoho.
Ve vesnici to věděli všichni. Byla to jejich život, pěstovat chřest, nic jiného neznala. Hlavně teď při sklizni to bylo jen o něm.

O králi Miloslavovi

26. května 2013 v 20:03 Povídky

Vždy měl rád své jméno, připadalo mu jak dělané pro krále. Vlastně měl rád na sobě vše. Byl dle svého jména blahosklonný, měl rád svůj lid. Vždy své poddané oslovoval "můj prostý lid". Mnohokrát ve svých projevech, které tak miloval, poukázal na to, že je prostý člověk, tak jako ostatní. Co na tom, že si to o sobě nemyslel, když to poddaní měli tak rádi.

Na místě

26. května 2013 v 15:21 Vyhnání

Města objížděli a na noc zastavili v motorestu u dálnice. Nikomu z nich se nechtělo znovu vstoupit do světa těch druhých. Ano, tak začali říkat společnosti lidí, kteří nebyli jako oni. Ti druzí. Jako by je svět vyloučil. Byli někde za okrajem, nepatřili nikam. Oni stáli na místě, zatímco svět byl v pohybu. Bylo to všude. Ve tvářích lidí, které potkávali, sálala z nich naděje, jako by očekávali, že se stane něco úžasného.

50 slov

23. května 2013 v 16:42 Povídky

Dnes jsem objevila zajímavý web: http://pribehynapadesatslov.cz. A tak jsem si řekla, že to vyzkouším.

Jaký je postup?

Napsat povídku na 50 slov. Dát ji někomu přečíst a poslat ji na web. Jsem ve fázi "dát ji někomu přečíst" a tak čtěte a napište, která se líbí nejvíce.

Tři příběhy

14. května 2013 v 0:50 Povídky

Bolest. Ležela jsem v posteli v nepřirozené pozici. Nohu zkroucenou křečí jsem si pevně držela. Jen zhluboka dýchat a čekat. Horké slzy, které mi tekly po tvářích, jsem vnímala jen málo. Velice pozvolna bolest ustupovala do snesitelných mezí.

Jeden život

8. května 2013 v 14:37 Povídky

Znovu jsem se podívala na své ruce. Pod tenkou kůží byly vidět vystouplé, modré žíly. Chytla jsem si pravou ruku a stiskla, aby se zastavil třas. Moc to nepomohlo, chvění jsem cítila i tak. Přecházelo z jedné ruky do druhé. Cítila jsem ho vevnitř v sobě. Nevycházelo z třesoucích se studených rukou, ale a nitra.

Město

7. května 2013 v 1:02 Vyhnání

Blížilo se město. Podle velikosti, kterou z dáli viděli, to bylo středně velké moderní město s historickou zástavbou uprostřed. Davidovi to připomnělo jeho rodné město.

Jít krajinou

5. května 2013 v 23:45 Ze života, fotky, kresby
Myslím, že je dobré občas vystrčit nos a projít se krajinou.
Hádejte, kde se nachází tato krajina?

Pokušitel

1. května 2013 v 13:37 Povídky

Kolik je slunci let?
Milión nebo pět?
Myslíš, že zítra ráno vyjde zas?


Seděla jsem na kopci za městem a slova písně se mi nechtěly vytratit z hlavy.