Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Březen 2013

Michaela

29. března 2013 v 0:27 Povídky


Třesoucíma rukama si na akné nanesla make-up. I tak červené pupínky prosvítaly. Sáhla po tubičce a nanesla ještě jednu vrstvu. Možná bylo vrstev až moc, ale i tak ji to připadalo lepší, než pupínky, za které se styděla.

Spojení

27. března 2013 v 23:39 Cesta

Měl rád pohodlí města a pobyt v divoké přírodě jej stresoval. Husí kůži mu naháněl každý neobvyklý zvuk a bylo jich tu hodně. Nejvíc jej děsila malá havěť. Měl pocit, že na něj padá ze všech stromů okolo, leze po něj z trávy.

Vyhnání

21. března 2013 v 0:55 Vyhnání

Nebude to trvat dlouho a poznají to na ní. Už teď se na ni lidé dívají podezíravě. Anna to o sobě věděla už skoro rok. Nejprve si to neuvědomovala. Nedávala si pozor, netušila, že to, co dělá, jiní lidé nedělají.

Svět se za ten rok změnil. Z bezstarostného dítěte z ní byla zamyšlená bojácná dívka. Snažila se chovat jako ostatní, nevybočovat. Ale čím víc námahy jí to stálo, tím víc se odlišovala.

Úkryt

18. března 2013 v 22:46 Cesta

Běžela po louce na kraji lesa. Slyšela jen svůj přerývaný dech, šustění trávy pod nohama a šlehání větví keřů, které se ji motaly pod nohama. Bolely ji plíce i svaly. Neodvažovala se zastavit, nebo zmírnit tempo.

Cizí svět

13. března 2013 v 1:00 Povídky
Vhled, který našlo tentokrát, byl zajímavý. Setrvávalo zde již několik úseků. Místo, kde vhled vznikl, bylo něčím výjimečné.
Život nebylo to jediné, co jej zde zaujalo, ten jí nebyl neznámý. Našlo jej ve vhledech již několikrát. Měl různé podoby stavbu i úroveň.

Rozcestník

10. března 2013 v 22:31
Začtěte se do příběhů ze světa budoucnosti.


Děti města

9. března 2013 v 19:21 Cesta

Ležela na rozkvetlé louce, kterou zvířata nestačila spást. Přivřela oči a vnímala vůni léta. V horské vesnici nebylo léto parné, ale příjemné. Poslouchala veselé hlasy dětí při hrách a klidné oddychování malého Gabiho po jejím boku.
Byla spokojená. Toto byl život, který si pro Gabiho představovala. Vlastně i pro sebe. Našla zde přátelské lidi a práci, která ji bavila. Učila a starala se o děti.

Lék

6. března 2013 v 1:20 Povídky
Dnes měj jeden z lepších dní. V práci toho nebylo moc, jen chvíle papírování. Šéf byl pryč a tak si užíval poloprázdné kanceláře.

Stavy, kdy mu celý svět připadal tmavý, nepřívětivý míval naštěstí většinou až odpoledne po práci. Nedovedl si představit, že pracuje s nutkavou představou, že na něj padá celý svět. Doktorka mu nabídla nemocenskou, ale to nechtěl. Už tak to bylo všechno těžké, kdyby ještě přišel o práci, cítil by se úplně k ničemu. Ještě víc, než teď. Byl to chabý bod v životě, kterého se úpěnlivě držel.