Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Únor 2013

Nirvána

28. února 2013 v 1:35 Povídky
Ta legenda byla stará jak lidstvo. Lidé si ji předávali, putovala od ucha k uchu po celé generace, po celá staletí a tisíciletí. Jen zázrakem neupadla v zapomnění. A tak se dostala i k němu. Náhodně, nenápadně, tak jaký byl i jeho život.

Adam vše nechával plynout. Šel na školu, která byla nejblíž, začal chodit se spolužačkou. Tu si i vzal. Vše probíhalo tak jak mělo. Manželství, děti. Dovolené v Chorvatsku.

Přerušený nekonečný cyklus

26. února 2013 v 23:27 Povídky


Seděla na svém místě a přemítala o svém bytí. Vzpomínala na časy minulé, přešla přítomnost a pomyslela i na časy budoucí. Věděla, co se stane, protože znala minulost. Vše mělo řád a události se objevovaly pravidelně. Veškerá minulost měla odraz v budoucnosti. Vždy to tak bylo a vždy to tak bude, to je řád světa.

Vesnice

25. února 2013 v 1:45 Cesta

Díval se do malebného údolí. Malou vesnici na svahu obklopovaly stráně s pastvinami z jedné strany a husté lesy na straně druhé. Zjistil si o ní vše. V této oblasti to byla jediná vesnice. Z původních osmi zůstala jediná. Přičítali to příliš drsným podmínkám pro život.

Domácí úkol

20. února 2013 v 23:57 Povídky

Jednadvacáté století.

Nadpis. Už nad tím sedí hodinu a má jen název. Proč zrovna na něj připadla tato část dějin? Rád měl období, kdy vládli králové, připadalo mu něčím lákavé. Věděl, že nešlo jen o souboje na život a na smrt, lidé nežili jen pro čest. Byla to tvrdá doba, kdy se lidé dožívali málokdy třiceti let. Ale byla to doba jednoduchá.

Vyvolané vzpomínky

17. února 2013 v 22:58 Povídky

Nevím, co mě to napadlo. Duchovno, meditace, čakry mi nikdy nic neříkaly. Vždy jsem byla materiálně založený člověk a tak, když přišla nabídka od kamarádky zúčastnit se víkendu s jógou a meditací, váhala jsem.

Vzpomínky na budoucnost

12. února 2013 v 23:53 Povídky

Seděla na židli v babiččině kuchyni a upřeně dívala se na klec s andulkou. Doma ušité manšestrové kalhoty do gumy jí začínaly být krátké. Jednu nohavici měla nedbale ohrnutou a vybledlá flanelová košile po bratrovi, která ji byla velká, měla špatně zapnuté knoflíky.

Sen

8. února 2013 v 0:10 Povídky

"Nevím, jak mám začít, nikdy jsem na terapii nebyl." Řekl mladý muž. Vypadal vyrovnaně, jen trochu unaveně. Ale kdo v dnešní době není přetažený. Odhadovala problémy lidí už z toho, jak drželi tělo, podali ruku, nebo jak se chovali.

Kámen paměti

7. února 2013 v 2:15 Povídky

Jeho čas se blížil ke konci. Věděl to. Už spoustu let se toulal po venkově. Lidé na něj nebyli zlí, nechali jej přespat, dali teplou polévku. Na oplátku vyprávěl o svých cestách, přiložil ruku k dílu.

Pouto

3. února 2013 v 17:37 Povídky

Obcházela ten podivný předmět velikými kruhy. Nelíbil se jí. Byl divný. Vypadal trochu jako zvíře, přesto z něj necítil teplo. A také se nehýbal. Nepáchl jak mrtvé zvíře, ale jinak. Jako by to sem nepatřilo.

Lea

3. února 2013 v 1:05 Cesta

Cítila teplo tělíčka ležícího vedle ní. Jen občasné zavrnění a tiché oddychování ji ujišťovalo o jeho spánku. Byl celým jejím životem, i když byl na světě jen několik týdnů. Ještě jednou se na něj podívala. Přiblížila svou tvář k jeho a ucítila zašimrání hebkých chloupků i závan jeho vůně. Jemné a sladké. Zavrtěl sebou, malé pěstičky se otevřely a zase zavřely.