Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Prosinec 2012

Patra

30. prosince 2012 v 22:06 Cesta
Pavel byl posledním ze zakladatelů Spojených pater. Tehdy, před lety, uzavřeli se správci dohodu. Kolik už to bylo let? Víc, než čtyřicet. Tehdy byl mladý, plný ideálů. On a ostatní, kteří uzavřeli Dohodu, něco v jejich společnosti znamenali. Jejich svět se hnul kupředu. Mladí neznali krušné chvíle před Dohodou. Chtěli více a více. Nerespektovali úsilí se kterým bylo vše vybudováno. I když všichni znali historii Spojených pater, proč vznikly, jakoby to byla minulost někoho jiného.

Vzkaz

27. prosince 2012 v 20:20 Povídky
Tento zimní čas mu vyhovoval. Všude spěchající lidé plní starostí. Pásl se na jejich pocitech uspěchanosti a bezradnosti. Užíval si dokud to jde. Ještě den a vše skončí, budou chudé dny. Minulý rok jej to málem zahubilo. Trvalo příliš dlouho, než někoho našel. Tentokrát to nenechal náhodě.

Virtuální svět

22. prosince 2012 v 17:28 Povídky
Říkali o malé Alici, že je roztomilá. Dítko k zulíbání. Proč ona, její matka, to tak necítí?
Kateřina se zadívala se na hřiště. Alice běhala kolem prolézačky v růžových šatičkách, dlouhé plavé vlásky za ní vlály. Vískala a pokřikovala na tátu, ať ji chytí. Uslyšela radostné zapištění, když mu proklouzla. Nakonec se svalili do trávy a váleli se smíchem. Byli nerozlučná dvojka. Udělal, co jí na očích viděla a ona toho dovedla využívat, tak jak to malé holčičky s tatínky umí.

Budova

19. prosince 2012 v 2:01 Cesta
Obrazovka ukazovala jídelnu. Místnost, kde se lidé scházeli při jídle, pořádali zábavní akce byla tentokrát skoro prázdná.
Skupina lidí seděla u jednoho stolu a živě debatovala. Velká místnost, určená pro mnohem více lidí, byla jinak prázdná. Na sobě měli pestrobarevné šaty z jemných splývavých látek. Nejaktivnější z nich byla Romana. Její hubená postava byla naopak zahalena v černobílých jednoduchých šatech. Až nepřirozeně rovná záda její hubenost ještě zdůrazňovaly. Působila rozhodně a nesmlouvavě.

Noční můra

14. prosince 2012 v 23:08 Povídky

Tma se rozléhala všude kolem. Nenechala ani paprsek světla proniknout do jejích očí. Skrčila se ještě více pod peřinu. Byla pro ni příliš velká. Nebyla pod tlustou vrstvou ani vidět. Péřová pokrývka obtékala její tělo ze všech stran, jen malá část obličeje vykukovala se strany. Skrčila se do klubíčka a čekala, až se peřina jejím tělem zahřeje. Třes vyvolaný chladem pomalu ustával.


Klec

13. prosince 2012 v 1:52 Povídky

Běžel po louce kolem lesa. Jeho pružné svaly se napínaly a hrudník se mu zvedal nádechy. Celé tělo se vlnilo v ladném pohybu. Zvolnil svůj běh a jak se blížil vrcholu kopce jeho pohyb byl pomalejší a klidnější. Vyšel ze stínů lesa na osvětlenou planinu. Kolem byly jen hluboké lesy a pastviny. Zadíval se na temnou oblohu. Na západě s lehkým náznakem posledních červánků.

Proroctví

10. prosince 2012 v 23:49 Povídky


Dívala jsem se na nadpis v novinách. Dávné proroctví - Nastane konec světa?

Poslední dobou bylo takových zpráv kolem plno. Ne jen v novinách. Slyšela jsem o tom v televizi i od spolužáků. Někdo si z toho dělal srandu, jiný to bral napůl vážně.

Přišla ke mně máma a vzala mi noviny z rukou. Podala mi knížku s pohádkami.


Otázky od Valin

10. prosince 2012 v 20:29 Povídky

1) Koho upřednostňuješ více, Jasoně a anebo Drsoně?


Určitě Drsoně v brýlích.


Podzemí

8. prosince 2012 v 1:08 Cesta

K ruinám se blížil jezdec. Měl na sobě obyčejné šaty. Režnou košili a hnědé kalhoty doplňoval těžký plášť, který vesničané nosili při nepřízni počasí.
Kůň s jezdcem jel pomal u krajinou. David jej nechal ho vybírat si cestu, jen občas pobídkou změnil jejich směr. Unavení byli oba, měli za sebou dlouhou cestu krajinou plnou pastvin a lesů.
Napřímil se v sedle a pozoroval okolí, pak koně pobídl k vyšší rychlosti, jejich cíl už byl v dohledu.
Zastavil u staré polorozbořené zdi. Z okolní krajiny budova vypadala jen jako terénní nerovnost, snadno by ji přehlédl, kdyby nevěděl kde přesně je.

(Ne)smyslná krutost bytí

3. prosince 2012 v 23:18 Povídky

Vřítil se to tramvaje na poslední chvíli. Málem upadl, když se rozjela. Chytil se tyčky a těžce dosedl na sedadlo. Těžce dýchal a snažil se nekašlat.

Nebyl zvyklý běhat na tramvaj, vlastně vůbec neběhal. Tmavozelené tesilové kalhoty se mu lepily ke stehnům a naškrobená límeček košile ho dusil. Rozepnul si alespoň světle fialovou šusťákovou bundu. Moc to nepomohlo. Trvalo několik zastávek, než se jeho dech uklidnil.