Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Listopad 2012

Zkouška

29. listopadu 2012 v 2:37 Cesta

Marta seděla v temném koutě schodiště. Světla tu bylo málo. Venku byl teplý den plný slunce. Nelákalo ji vyjít z neútulného přítmí budovy. Celé tělo se jí třáslo. Strachem, rozčilením, únavou. Cestou sem běžela, aby stihla čas setkání, které si smluvila s Anitou a Gabrielem.

Čas

27. listopadu 2012 v 1:39 Povídky
Když jsem byla malá, zdálo se mi, že čas ubíhá pomalu. Trýznivě se vlekly minuty i hodiny. Horizontem byly víkendy. To, co se mělo stát za měsíc, bylo příliš daleko, abych na to myslela. Čas byl tak pomalý a bylo ho tolik, že pro mě nic neznamenal.
Pak začal ubíhat rychleji. Plynul den za dnem, týdny splývaly. V paměti mi utkvívaly svátky, prázdniny.
Nakonec se slily do jediné nejasné vzpomínky celé roky. Jen význačné události - narození dětí, jejich dokončení školy se trochu vymykaly z toho bláznivého toku.

Na povrchu

25. listopadu 2012 v 3:17 Cesta
Byl naštvaný. Možná víc na sebe, než na svou matku. Poslední dobou si nebyli moc blízcí. Teď se to zdálo ještě horší. Vždy mu připadala chladná. Silná žena, kterou nic nezasáhne.
Nechápal, proč se upnula na tu cizí holku. Vůbec mu ty dvě neseděly k sobě. Silná dospělá žena, která nikdy nezaváhala, vždy byla mezi nejsilnějšími a plachá dívka, která už napohled vypadala nemocná. Když po něm chtěla, aby se jí věnoval a ukázal jí život ve vesnici, pohádali se. S prásknutím dveří odešel z místnosti. To ještě nikdy neudělal. Ne své matce.

Povídky

22. listopadu 2012 v 23:18 Povídky
Vybrala jsem několik povídek, které se mi líbí nejvíc. Ráda bych znala i váš názor.
Některé vznikly jako inspirace na témata týdne Můj domácí mazlíček, Černá, Charakter člověka a Něco je špatně....
Další jsou jen výplodem mé fantazie , reakcí na události , které se staly , nebo jen stíny nočních můr .

Tulák

21. listopadu 2012 v 21:39 Povídky
Zabalil se do starého kabátu, vytáhl dlouhé rukávy svetru, aby mu nezábly ruce. Ráno bývalo nejchladněji. Město se probouzelo. Stále byla tma, jen na východě se obloha pomalu přecházela do šedivé barvy.
Seděl na lavičce a díval se, jak se v protějším paneláku rozsvěcují světla. Nejprve jedno, pak jich bylo více. Lampy před domy zhasly a lidé se začali trousit ze vchodů, spěchali za prací. Provoz na silnici pozvolna zhoustnul. Romantika svítání byla pryč. Měl rád tyto klidné chvilky přelomu mezi nocí a dnem.

Bledá

21. listopadu 2012 v 0:19 Cesta

Anita z lesa vyšla rychlým krokem. Její pružné svalnaté tělo se pohybovalo lehce. Měla na sobě oděv z hrubé šedivé látky a vysoké kožené boty. V dlouhých vlasech stažených do ohonu jí prosvítaly šediny.
Kopce porostlé lesy se tu střídaly s pastvinami a poli. V raném létě byly plné barev rozkvétajících květů a svěžesti odcházejícího jara.

Nahoru

17. listopadu 2012 v 2:47 Cesta

Marta ležela v posteli a dívala se do stropu. Hlavou se jí honila spousta myšlenek. Měkké peřiny jí hýčkaly mladé tělo. Nutkání zavrtat se do příjemně teplých voňavých přikrývek bylo velké.

Vyřazená

15. listopadu 2012 v 1:28 Povídky

Místnost byla zařízena jednoduše. Postel, židle a za zástěnou sociální zařízení. Bára ležela skrčená na posteli. Pažemi si křečovitě objímala kolena a snažila se uklidnit. Třásl z ní hněv, měla nutkání vstát a bušit do všeho kolem. Proč to potkalo zrovna ji?

Chodby

13. listopadu 2012 v 2:28 Cesta

Jako by se v něm vše třáslo. Nepříjemné chvění začalo v žaludku a postupně se rozšířilo do celého těla. Nutkavá myšlenka otočit se a vrátit se zpět byla každou chvíli silnější.

Desetikoruna

9. listopadu 2012 v 1:08 Povídky

Vlak, ve kterém jela, stál u každé vrby. Ještě má dvě hodiny, než dojede do cíle. Vagón byl skoro prázdný. Na druhém konci byli jen dva další lidé. Mladí lidé s krosnami a vybavením na kempování. Nadšeně si prohlíželi krajinu za oknem a bavili se o víkendu, který prožijí v přírodě.

Opřela se a zavřela oči, oddala se snění. Kdyby jen mohla vrátit čas. Přemýšlela, jestli se život skládá ze sledu náhod a zda se mohl její život ubírat jinak, nebýt podivné příhody před lety.