Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

- XXIV - Niro

14. října 2012 v 18:41 |  Část Druhá - Eltaj

Alonzo vešel do lékařské místnosti. Byli tam už všichni ostatní, sešli se kolem lékařské jednotky, kde byl umístěn muž z druhé lodi. Měl se co nevidět probudit. Davo seděl na stole a houpal nohama. Lena mluvila se Soňou. Teda kontrolovala přístroj. Nelíbilo se jí, že tu je tolik lidí a dávala to najevo.



Aleš kývl na Alonza.

"Už by to mělo být " řekl mu polohlasně Aleš.

Teda se obrátila k ostatním.

"Měl v krvi nějakou neznámou látku, jednotka to vyhodnotila jako látku organického původu, vyskytující se nejspíše v některých rostlinách."

"Počítač dělá simulace, jaký to má vliv na myšlení." Dodala.

"Musíme si ale počkat," řekl Davo. Počítač takovou látku v záznamech nenašel.

"Může to pocházet ze stravy." Vložil se do řeči také stařík.

"To si nemyslím. To by nebyla patrná po tak dlouhé době v jednotce." Zapochybovala Teda.

Jednotka zablikala a otevřela se. Teda muži nasadila helmu. Za chvíli otevřel oči.

"Jste na lodi na orbitě Eltaje." Řekla uklidňujícím hlasem Teda. Bylo to docela nezvyklé, dosud ji slyšeli mluvit jen pevným rozkazujícím hlasem.

"Já, ach…" muž se pokusil něco říct. "Kde," odmlčel se a snažil se rozhlédnout se kolem. "Co moje rodina."

"Jak se jmenujete?" neodpověděla na jeho otázku Teda.

"Ach, no já… Niro." Řekl. "Moje rodina?" zeptal se znovu.

"Nevíme," řekla Teda, teď už její hlas dostal trochu své obvyklé přísnosti. "Našli jsme vás na lodi, která se zaútočila na tuto planetu."

Teď už se muž přestal rozhlížet a podíval se Teďě do očí. Pak si všiml, že má na hlavě helmu. Zvedl ruce, nahmatal ji a zatvářil se znepokojeně.

"Co se stalo?" zeptal se nakonec.

"Vysílala signál, který poškodil Společenství." Řekla tentokrát již naplno svým přísným hlasem Teda.

"Ne, myslím, co se stalo s lodí." Přerušil ji Niro.

Tedu to trochu rozhodilo. Tentokrát k Nirovi přistoupil Alonzo.

"Je poškozená a už nevysílá." Řekl.

"Jak dlouho?" ptal se dál.

"Dva dny, je to důležité?" zamračil se Alonzo.

"Je ve spojení ještě s další lodí, záložní, když přestane vysílat, přiletí." Řekl vyčerpaně Niro a zavřel oči.

"Moje rodina? Nebyla na palubě?" zeptal se znovu.

"Je mi líto na palubě jsme našli pouze vás," řekl Alonzo.

"Co ta druhá loď, záložní," vložila se do rozhovoru zase Teda, "kdy má přiletět? Co má za úkol?"

Alonzo se na Tedu nesouhlasně podíval.

"Potřebujeme to vědět." Zašeptala k němu rozhodně.

Niro zavrtěl hlavou. "Moc toho nevím. Jen to co jsem zaslechl. Má vyrazit hned jak se přeruší spojení. Víc nevím. Jak je daleko, nic."

"Nejblíž může být čtyři dny, jinak bychom ji zachytili," zamračila se Teda

"Proč jste na lodi vy? Proč neposlali jen loď bez posádky?" zeptal se Alonzo.

"Loď má pojistku. Může se vrátit pouze s živým členem posádky." Teď promluvil Davo.

Niro se opatrně posadil.

"Víte něco víc o lodi, co má přiletět?" Naléhala Teda.

Vzdychl a znovu zavrtěl hlavou. "Byl jsem už napůl omámený. Vstříkli mi do krve nějakou látku, ještě chvíli jsem vnímal, co říkají a od té doby si nepamatuji nic."

"Stejně je to divné, loď nemohla odletět bez vašeho příkazu. A jak to, že vaše jednotka byla odpojena od počítače?" Zeptal se stařík.

"Netuším, musel jsem to udělat já, jinak by loď nikam neletěla. To si nepamatuji." Řekl chabě Niro. Zavřel oči a znovu si lehl. Vypadal vyčerpaně.

"Kdo za tím stojí, kdo nás chce zničit?" zeptala se ještě Teda.

"Nevím. Bylo to na Orii, byli to lidé odtud. Ty co si pamatuji, byli jen pěšáci, řídili se rozkazy."

"Necháme vás odpočinout," řekl Alonzo, kývl na Tedu a vyrazil ke dveřím místnosti. Ostatní ho po chvíli následovali.


Když vešli do řídící místnosti, Alonzo se na ostatní obrátil a promluvil.

"Co uděláme s tou druhou lodí?"

"Nemyslím, že máme moc šancí," řekl stařík, "paprsek, kterým byla poškozena vaše loď, nebude mít na tuláckou loď takový účinek a také jej řídili Eltajové. A na ty teď spoléhat nemůžeme."

"Co zbraň v letounu?" Obrátil se Alonzo na Dava.

Davo zavrtěl hlavou "to bude fungovat jen na blízko a s vypnutými štíty."

"Na planetě je ještě spousta lidí. Někdo z nich by ke zbrani mohl mít přístup." navrhla Soňa.

"Ne, ti nám moc nepomůžou." Povzdechla si Teda.

"Ale Hakam ano." řekla najednou Lena. "Je na pevnině."

Všichni se na Lenu obrátili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama