Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

- IV - Na lodi

23. srpna 2012 v 23:29 |  Část Druhá - Eltaj

Pete se Soňou se dívali na výsledky skenování planety. Už to dělali po několikáté. Na oběžné dráze nic nenašli. Nic technologického. Ani zbytky z vraku lodi. Nenašli ji ani na planetě. Skener by měl loď objevit i na dně oceánu.

Oceán na této planetě tvořil většinu povrchu. Kromě malého kontinentu, na kterém našli modul, tu byly jen malé ostrovy.

"Podíváme se ještě na ty ostrovy?" zeptal se Pete. Soňa vzdychla. Přitlačila si dlaň na čelo.

"Už mě z toho třeští hlava, chytáme se stébla."

"Vypadáš bledě, není ti něco?"

"Jsem jen utahaná." Vzdychla si. Tak dlouho se těšila na planetu. Cesta byla opravdu dlouhá. A teď. Padla na ni únava a taky strach, co tady najdou.

Pete našel záznamy s ostrovy. Přiblížil je. Soňa si sedla za něj, opřela se v křesle a sledovala, jak prohlíží záznam.

"Počkej, dej to zpátky." Zarazila ho.

"Tady, vidíš to?" ukázala na obraz oceánu. "Zvětši to."

"Už jsem se na to díval. Jsou to ostrovy."

"Jo, ale jaké. Všechny jsou stejné. Mají stejnou pravidelnou strukturu. Vidíš? Jsou to šestihrany."

Pete se zadíval pozorně.

"Všechny ne, tady ty."

Soňa přiblížila jeden z větších ostrovů. Jeho tvar jí něco připomínal.

"Á… Tady - jsou to čtyři ostrovy, čtyři šestihrany spojené dohromady."

"Vypadá to tak. Podíváme se na ně z blízka."

Zobrazili si několik ostrovů. Všechny byly šestihrany, nebo z těchto šestihranů složené. Byly různě osázeny. Některé vypadaly jako parky, jiné jako pole, nebo sady. Na rozdíl od kontinentu, na kterém by alespoň některé oblasti vypadaly, že nejsou uměle udržovány, na ostrovech o tom nebylo pochyb.

"Uměle vytvořené." Usmívala se nadšeně Soňa.

"A udržované." Poznamenal Pete. "Ale kde jsou zahradníci?"


Byli vzrušení z toho, že našli známky civilizace. Nebyly to města, nebo továrny, i tak jejich objev byl významný. Chtěli zavolat tuto zprávu ostatním, když ucítili náraz. Na kontrolním panelu se rozsvítily varovné světla. Pete spadl na podlahu. Soňa seděla a tak s ní jen náraz hodil dopředu.

Začali zjišťovat, co se stalo.

"Náraz? Nějaké těleso?" zeptala se Soňa.

"Radar nic nezaznamenal." Pete prohlížel záznamy přístrojů monitorující vnější prostředí lodi a její plášť. "Něco vevnitř? Výbuch? Kde to je? Kam nás to zasáhlo?"

Soňa kontrolovala zase vnitřek. "Mám to, motory. Nemám žádný záznam. Čidla nereagují."

"Jo, je tam díra." Řekl udiveně Pete a zvětšil obraz porušeného pláště. "Poškození jinde? Co podpora života?"

"V pořádku. Vše ostatní v normě. Odnesly to jen motory." Uvědomila si, že to jen je pěkně velké. Bez motorů se nedostanou z planety. Nevrátí se zpátky. Zbývá jen doufat, že se budou dát opravit.

Dívali se na zčernalou díru v plášti lodi a snažili se pochopit, co se stalo. Vyslali robota podívat se co je za dírou a jaké škody byly způsobeny na motorech.

Když robot osvítil vnitřek lodi, kde původně byly motory, uviděli jen spoušť. Čekali, že uvidí poškozené motory. Přemýšleli, jak je opraví, ale to co uviděli, jim vyrazilo dech. Nebylo co opravovat. Z motorů zbyly jen seškvařené části.

"Jak se to mohlo stát? I kdyby to bylo nějaké těleso z oběžné dráhy, plášť by jej měl zastavit. Tímhle skoro neprošla střela z deltské trojky. A to je nejlepší raketa, co existuje." Řekla zamyšleně.

"Něco takového by zachytily radary." Zavrtěl hlavou Pete.

"Musíme to říct jim dole." Vzpomněla si Soňa na ostatní. Leila v modulu musela zaznamenat výpadek spojení. Alonzo s Alešem nejspíš nic netuší.

"Je to tak… Jsme tak daleko. Co budeme nělat?" Zeptala se zaraženě Soňa, na ostrovy si už ani nevzpomněli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama