Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

Černé dveře

14. srpna 2012 v 20:49 |  Povídky

Černá. Zjevovala se jí ve snech. Černý flek na zažloutlém, ručně vyráběném papíře. Byla to každoroční slavnost. Pro všechny to byl čas hostiny, radostí a zábavy. Až na dvanáctileté děti.

Tedy některé. Je to čas, kdy se volí jejich kariéra. V jeskyni poznání je budou čekat lístky s jejich jmény. Na každém bude barva. Zelená, modrá a červená a samozřejmě černá.

Jakou dostane ona? Její mladší sestra měla jasno, i když jí zbýval ještě rok. Ta dostane zelenou. Znala každou rostlinu. Sigi, její spolužák, kluk, který byl o hlavy větší než ona, dostane červenou. Lovec, ochránce. Anna bude mít modrou. Je šikovná a umí vyrobit šperky, ušít šaty.

Ale co ona? Některé rostliny zná. Některé zkusila pěstovat se sestrou. Sestřiným se dařilo dobře. Ty její uschly. Zručná nebyla vůbec. Pořád ji něco padalo z rukou. A na ochránce byla moc malá.

Černé dveře. Černá díra, která nikdy nikoho nevydá zpátky. Přímo cítila jejich přítomnost. Jejich temnota se na ni valila jako kámen. Dusila ji.

S přidušeným výkřikem se probudila. Nechtěla nikoho vzbudit. Nechtěla, aby věděli, že má noční můry.

Dostat černou prý byla čest. Nikdo nevěděl, co se dělo s dětmi, které prošly černými dveřmi. Svěřila se jen bratrovi. Od té doby si z ní utahoval. Černou prý už nikdo nedostal patnáct let. Ale co kdyby to byla zrovna ona? Nedalo jí to spát.

Potichu se vysoukala z postele a po špičkách šla z pokoje. Zakopla o nějaký předmět na podlaze. Chvíli počkala. Slyšela jen poklidné oddychování.

Vlahá letní noc byla příjemná. Po parném dni byla ve vzduchu cítit příjemná vlhkost. Zhluboka se nadechla. Už se cítila líp. Zvedla hlavu a podívala se na oblohu. Hledala známá souhvězdí.

Když ještě žila babička, dívala se na hvězdy častěji. Ráda s ní sedávala venku a dívala se na hvězdy. Ještě dnes si pamatovala příběhy. Legendy o hrdinech, příběhy plné lásky a dobrodružství.

Máma vždy nadávala, že jí plete hlavu., ale i ona si ty příběhy občas poslechla.

Všechny stavení byly prázdné. Jen z jednoho šlo tlumené světlo. Prosvítala špatně zataženými závěsy.

Došla až ke stavení. Byl to učitelův dům. Byl malý a učitel tu málokdy míval hosty. Většinou se s lidmi scházel ve škole.

Přistoupila blíž. Podle hlasů poznala, že tam jsou nejmíň tři lidé. Poznala učitelův chraplavý hlas, burácivý baryton hlavního lovčího a rozhodný hlas starostky.

Zaujalo jí to. Co tu dělají tak pozdě v noci? Starostka byla známá tím, že chodívala spát brzo. A proč tady v učitelově domě?

Když si stoupla pod okno, hlasy se staly srozumitelnějšími.

"Nemůžeme ho dát na řemeslo? Co kovář, tam využije i sílu." Uslyšela hlas učitele.

"To ne, těch už máme hodně. A na něco jemnějšího nemá povahu." Starostka měl jako vždy pevný rozhodný hlas. Málo kdo jí odporoval. "Půjde na pastevectví. Třeba ho zvířata naučí, jak se má chovat k lidem."

Ozvaly se souhlasné hlasy. O čem tu rokovali? Vždyť přece dávali kapku krve a dopis, čím chtějí být do obálky, kde je odnesl učitel. Tam, kde si pak převezmou výsledné papírky s barvou. Občas přemýšlela, kdo je tam dává. Nikdy jí to nikdy nevysvětlil. Jediné, co se dověděla, bylo, že to tak funguje už dlouho a bude to fungovat i dál. Babička ji jednou vyprávěla o bytostech, které nad námi drží ochrannou ruku. Bylo to šeptem a musela jsem slíbit, že to nikomu neřeknu.

Z myšlenek ji vytrhlo její jméno.

"Hana je nešikovná." Odmítavý hlas starostky ji neudivil. Slyšela od ní, že je nešikovná nesčetněkrát.

"K rostlinám, ani zvířatům vztah nemá. Ta by nevypěstovala ani plevel. A koza se jí raději oběsila."

Učitelovy slova ji vehnaly slzy do očí. Za tu kozu nemohla. Jen se na chvíli zamyslela a koza nějak uklouzla…

Bylo ticho.

"Na mě se nedívejte." Vyhrkl lovčí. "Je strašně malá."

"Třeba se najde řemeslo." Uslyšela nesmělý hlas učitele. Jako by dělal něco velice špatného ptát se starostky, když ví, že nesouhlasí.

Nechtěla to vědět. Utekla zpátky do domku svých rodičů.

Slavnostní šaty jí byly velké. Sukni měla zahnutou, aby si po ní nešlapala. Šťastné obličeje stejně starých dětí jí ještě víc rozrušovaly. Už si nemyslela, že dostane černou. Přesto byla nervózní. Co pro ni vybrali?

Do jeskyně vstoupili společně. Teď už ani tváře ostatních nezářili slavnostním veselím. I oni začali pochybovat.

První se odvážila Anna. Zavýskla, když uviděla modrou. Následovali ostatní. Sigi si uchoval vážnou tvář, jako pravý lovec. Ale v očích mu byla vidět radost. Hanek, o kterém se v noci bavili byl naopak zklamaný.

I ona si vzala svůj papírek. Ani se na něj nepodívala. Jen ho žmoulala v ruce a dívala se po ostatních. Po jednom odcházeli. Sigi byl poslední. Ohlédl se na ni. Jen přikývla, že už jde.

Zhluboka se nadechla. Musí to udělat. Raději tady, než před ostatními. Podívala se kolem sebe, jako by hledala nějakou záchranu. Ale nebyl tu nikdo, kdo by ji pomohl, nebo poradil.

Do oka ji padly černé dveře. Přece jen tu byly.

Vrátila se k papírku. Řekla si, že jej otevře u východu z jeskyně. Vykročila.

Nevěděla ani, jak se to stalo. Místo k východu ji nohy dovedly k černým dveřím. Vztáhla ruku. Na chvíli se zarazila. Pak dveře otevřela a vešla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 14. srpna 2012 v 20:57 | Reagovat

wau :D páči sa mi tá myšlienka vyberania budúcich povolaní, rovnako ako to, že nikto vlastne nevie, čo sa za čiernymi dverami nachádza :)

2 FirLy FirLy | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 21:04 | Reagovat

Neplánovala som si prečítať žiadny dlhý článok a už vôbec nie príbeh - čítam ich rada (veď aj sama píšem), ale dnes mám problém sústrediť sa :) ... No od začiatku ma zaujal ten nápad. A nakoniec som to dočítala až do konca. Je to vážne podarené ;)

3 ivet-pe ivet-pe | Web | 9. října 2012 v 23:12 | Reagovat

Moc pěkné a tajemné. :)

4 Bev Bev | E-mail | Web | 27. listopadu 2012 v 7:11 | Reagovat

Už název vyvolává různé asociace, dveře a navíc černé... výborné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama