Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

- XXIV - Vyjednávání

27. července 2012 v 0:26 |  Část První - Domovina

"Na Prométheu jsem skončila náhodou. Letěla jsem s obchodní lodí. Nevím přesně, co tam chtěli. Myslím, že si tam ulili nějaké zakázané zboží." Marie už vzdala snahu dostat se z pout. "Mají spoustu pohádek a legend, které si povídají u ohňů."

"Je to jejich historie." Alonzo byl od krve a šrám na hlavě taky nevypadal nejlépe. Ve spánku mu bušilo, ale měl pocit, že vše ostatní je v pořádku.

"Nejvíc se mi líbila legenda o Staré planetě, kde noční oblohu nezdobil hvězdný pás. Lidé si tam z hvězd sestavovali obrazce a k nim vymýšleli příběhy."

"Tu jsem neslyšel." Podivil se Alonzo. Mohlo to mít v sobě něco pravdivého? A co ta legenda, kterou vyprávěli, že Stará planeta byla daleko od ostatních hvězd? Uslyšel Mariin šepot. Vytrhl ho ze snění o Staré planětě.

"…nevím, kdo to může být." Marie byla napjatá a poslouchala.

"Co slyšíš?" Zeptal se polohlasně Alonzo.

"Kroky, ale jiné, než toho muže, co tu byl. Tiše…" Zaposlouchala se do zvuků a pak najednou vykřikla.

"Tady jsme, potřebujeme pomoc."

"Co to… Co když je to ten chlap? Nebo někdo jiný od Magdalený?"

"Ne jsou to lidi ze Šutru." Odpověděla a v hlase měla úlevu. "Tady o dvoje dveře dál."

"Pomoc." Zakřičel i Alonzo. Pak se obrátil na Marii "Jsi si jistá, že to jsou oni?"

Přikývla. "Pohybují se jinak, než ostatní." Znovu zakřičeli. Uslyšeli kroky, jak se přibližují.

"Všimla jsem si toho už na Šutru." Pokračovala Marie. "Pohybují se rychleji a lehčeji."


Byli to Paolo s Kami. Rozvázali je a vzali do jejich pokojů.

"Musíme za Nenou. Kdo ví, co chtějí udělat." Alonzo se snažil rozhýbat se. Kami a Paolo jim řekli o Ludvíkovi. Oni zase jim o napadení.

"Je tam Roman s Rianou. Chceme vyjednávat. Pomoci této planetě." Kami zněla optimisticky. Alonzo se zamračil. Nemyslel si, že by to bylo tak jednoduché.

"Aliance vlivných je mocná. Jen tak se nevzdá."

"Není to pro ně zajímavá planeta. Pro nás ano."

"Měli bychom hlavně zastavit Lilu." Přidala se Marie. "Nevzdá se jen tak. Kdyby tu nebyla Nena, tak tu zmizíme jako ostatní. A když si nedáme pozor, tak se to ještě může stát. Může vždy říct, že sem Nena nedorazila. Nehody se ve vesmíru stávají."


Někdo zaklepal. Byl to barman.

"Máte se zúčastnit jednání." Oznámil suše a obrátil se k odchodu.

"Kdo vás poslal?" Zarazila ho Marie.

"Senátorka Magdalena. Máte se dostavit všichni." Pokrčil rameny a odešel.

"Ví, že jsme se odtud dostali." Řekl Alonzo.

"Chtějí nás dostat na jedno místo." Dodala Marie.

"Nebuďte paranoidní," Paolo vypadal netrpělivě. "Stejně tam musíme jít. Nic jiného nám nezbývá."


V jednací místnosti byli s Nenou Roman a Riana. Jednání bylo v plném proudu. Víc jak Nena měli slovo obyvatelé Šutru. Kromě Magdaleny a Lily tu bylo za Prokter několik dalších lidí.

Když si je Alonzo prohlížel, zarazil se. Jedním z nich byl Johan. Člověk, kterého by tu nečekal. Vždy ho považoval za přítele. Za neškodného staršího muže. Samotáře, užívajícího si své farmy na Deltě tři.

A ještě jedna vzpomínka se mu vybavila. Byl to on Johan, kdo ho napadl v pokojích Magdaleny. Zavalil ho hořký pocit zrady. Teď však nebyl čas na to, aby zjistil, co to vše má znamenat.


"Podle zákonů Domoviny mají obyvatelé planety právo na volbu." Slovo převzal Roman.

Lila vyskočila ze židle "Prokter je můj a obyvatelé mě mají rádi. Nechtějí nikoho jiného." Sykla nenávistně na Romana. Pak se podívala na svůj doprovod.

"Nemáte tu co dělat. Vaše návštěva je aktem nepřátelství. Chcete zničit naši společnost." Dívala se na Nenu a na ostatní. Její oči těkaly z jednoho na druhého. Trhla sebou a pak zavelela. "Zatkněte je."

Po chvíli překvapení se její bodyguardi pohnuli. Zarazil je Johanův hlas.

"Je tu loď Aliance." Podával Lile komunikátor.

Vytrhla mu komunikátor z ruky a hodila ho na zem.

"Zavřete je." Zaječela.


Nenu situace zarazila. Hlavně chování Lily a Magdaleny. Nezmohla se ani na reakci. V první chvíli se nehýbali ani Lilini strážci. Vypadali stejně zmateně jako ostatní.

"Nemůžete zatknout senátorskou delegaci." Řeč se jí vrátila. Neměla tak pevný hlas, jak by si přála. Nadechla se a už pevnějším hlasem pokračovala "Senát se bude zajímat o to, co se tu děje. Máte jedinou možnost. Rezignovat a vyhlásit na Prokteru nové volby."

Alonzo a ostatní se na Nenu zděšeně podívali. Nikdo z nich nečekal, že v této situaci bude Nena vyhrožovat.

Zarazilo to i Lilu. Jen na chvíli. Přešla k Neně. Její hlas přešel do výhružného sykotu.

"Prokter je můj. Slyšíš můj. Nikdo mi ho nevezme."


Přešel k nim i Johan. Na Alonza se ani nepodíval.

"Jsou tu z aliance." Řekl pomalu. "Chtějí jednat se všemi."

"Jak se všemi? S kým?" Lilin hlas znovu nabíral na síle. "Budu s nimi jednat já."

Vyrazila k východu. Pak se otočila ke strážcům. "Zůstanou tady."

Odešla a za ní i Johan.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama