Sci-fi povídky, fantazie a zamyšlení.

DomůPovídkyŠutrCestaVyhnáníZa hranice Domoviny I

Vítejte na mém blogu. Budu ráda, když se začtete do povídek, nebo příběhů na pokračování.

Vzhledem k rodinné situaci se zde chvíli budu vyskytovat trochu méně.

- II - Nena

18. června 2012 v 23:58 |  Část První - Domovina

Seděl v pracovně a probíral se prací zrzavé studentky. Nezapamatoval si jméno. Její pronikavé zelené oči se mu do mysli vryly. Jako by mu ty oči pronikaly přímo do mozku. Měl z ní zvláštní pocit. Pokaždé, když si na ni vzpomněl, měl pocit viny a zahanbení. Zpracovala to, na co se chystal už dávno, vlastně celou dobu co je na univerzitě. Zabral se do její práce, její poznatky byly opravdu zajímavé. Měla pravdu, v oblasti na kterou poukazovala, byly planety, na kterých se našli nejstarší vykopávky. Když se nepočítala reziduální metoda.

Mohla být v archívech chyba? Ne to si nemyslel. Možná něco chybělo, nějaká spojovací část. Uvažoval nad tím. Podle reziduální metody bylo osídlení planet v Thorově soustavě starší, než v oblasti, kterou popisovala ta dívka. Ale proč by lidstvo přeskočilo oblast Domoviny - tak úrodné na obyvatelné planety a osídlilo tyto planety a pak až osídlovala Domovinu? Kdyby vynechal Thórovu soustavu pak by tyto výsledky skutečně ukazovaly, že lidstvo přišlo z části galaxie za Charónem. Zatřepal hlavou. Celé to nedávalo smysl. Mýlily se archivy i reziduální metoda současně?

I když lidstvo osídlilo mnoho planet jeho touha rozpínat se a dobývat nebyla menší. Před několika staletími zažilo lidstvo překotný vývoj. Vesmírné lodě začaly překonávat velké vzdálenosti mezi hvězdami. Osídlilo blízké sluneční soustavy a posléze vyslala průzkumníky i k vzdálenějším hvězdám. To bylo na počátku války, která pak lidstvo sužovala po několik staletí. Když z průzkumů dorazili dobré zprávy, někteří lidé se rozhodli napjatou atmosféru Staré planety a jejího okolí opustit a osídlit vzdálené světy. I on ještě zažil konec války. Vlastně jen její dozvuky. V roce, kdy byla uzavřená Babylonská deklarace, mu bylo pět let. Planety se vzpamatovávaly z války, která se přenesla i do Domoviny. O desítku let později se lidé začali zajímat o vzdálené planety se kterými ztratili kontakt. To byla jeho šance. Zrovna vyšel ze školy a byl od začátku u těchto výprav jako archeolog.

Zapípal komunikátor. Vzdychl a aktivoval jej. Netušil kdo to bude. Počet lidí, kteří by to mohli, být byl malý. Měl tajné číslo a tak mu nevolali společnosti nabízející produkty, prošli jen ti, co byli na seznamu. I tak byl překvapený, když uslyšel hlas své ženy.

"Můžu se zastavit?" uslyšel její zvonivý hlas. Zamračil se. Věděla, že může přijít a jen málokdy se na to ptala. Přemýšlel, co v tom bude. Nebyla z těch, co zneužívají své známé. Na druhou stranu, když něco potřebovala, dokázala ostatní přesvědčit a dostat je na svou stranu.

Neměl vliv v politických ani obchodních kruzích. Bylo toho málo, co pro ni mohl udělat. Tím více jej to zaujalo. Nena byla velice samostatná žena a měl pocit, že jej nepotřebuje už v době, kdy jejich manželství fungovalo. Nyní mu připadalo trochu absurdní, že by od něj žádala pomoc.

Vídali se jen občas. Jejich cesty se rozešly už před několika měsíci. Když nad tím tak přemýšlel, byl už to rok, co na veřejnosti naposledy vystupovali jako manželé. Doprovázel ji tehdy na předvolební cestě po oblasti, za kterou kandidovala.

Nena byla zanícená do politiky. I přesto, že ji všichni říkali, že je na politiku moc slušná a hlavně moc velký idealista, a přes odpor svého otce se stala senátorkou. Dělala pro svou oblast vše, aby vzkvétala. Od voleb byla věčně na cestách, nebo na politických jednáních.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama